Zásady správného skladování potravin

Při nákupu potravin dbáme nejen na složení, vzhled nebo vůni, ale také na vhodný způsob jejich skladování v našich domácnostech. Často se nám může stát, že po příchodu domů nákup bezmyšlenkovitě ukládáme na již letitá místa a nemusí to být vždy správně. Principem je uchovat potraviny v co nejlepší a nejdelší kondici. Špatně skladované potraviny se mohou stát zátěží i pro rodinný rozpočet.

Čím se tedy řídit? Pojďme se podívat, jaké informace můžeme nalézt na etiketě …

Ze zákona je každý výrobce povinen na svůj produkt uvést mimo složení, alergenů, nutričních hodnot, odkud produkt pochází a kolik váží také skladovací podmínky, které by měly zajistit trvanlivost po dobu exspirace. 

Jednotlivé druhy potravin mají specifické vlastnosti na skladování, proto jsme se rozhodli sepsat pár tipů, rad a pravidel, které se snažíme i my dodržovat ve svých domovech:

Pečivo

Udržet čerstvý chléb čerstvý bývá někdy oříšek. Pečivo s vyšším podílem žita je na rozdíl od pečiva běžného použitelné delší dobu. Obecně však potřebuje chléb a pečivo dýchat, což v praxi znamená neskladovat je v igelitových sáčcích, které zadržují vlhkost a jsou tedy živnou půdou pro plísně. Vhodnou variantou je pečivo zabalit do utěrek, plátýnek nebo pytlíků (z přírodních materiálů – bavlna, len), které jsou prodyšné a je možné je prát v ekologických prostředcích a následně uložit do chlebníků. Samozřejmostí je kupovat pouze takové množství, které jsme schopní sníst, kupovat spíše pečivo vcelku a udržovat chlebník a plátýnka v čistotě.

Ovoce a zelenina

Ovoce a zeleninu před uskladněním neomýváme, jen vybalíme ze sáčků, čímž prodloužíme jejich životnost díky odstranění možnosti zapaření. Saláty zůstanou ovšem déle čerstvé, pokud nádobu s nimi zakryjeme namočenou a vyždímanou čistou utěrkou.

Rajčata nikdy neskladujeme v lednici, kde by kvůli nízké teplotě nedozrály a staly by se moučnými. Do lednice rovněž nepatří, banány, exotické ovoce, pomeranče, okurky, papriky, cukety nebo brambory, ve kterých se škrob při nižších teplotách mění na cukry, a tedy rychleji se kazí.

Suché potraviny

Rýže, mouka, čočka, těstoviny nebo také vločky aj. ... zvláště v BIO kvalitě jsou oblíbenou surovinou nejen pro nás, ale také pro škůdce. Není dobré potraviny skladovat v otevřených baleních nebo dlouhodobě v originálních sáčcích, které jsou často opatřeny vzduchovou bublinou, a stávají se tedy snadnou potravou pro hmyz. Je vhodné suroviny přemístit do skleněných nebo porcelánových dóz s neprodyšným uzávěrem, které neabsorbují pachy a prodlouží kvalitu a bezpečnost konzumace v rámci minimální trvanlivosti. Samozřejmostí je dodržování čistoty polic ve spížích či potravinových skříních. 

Zlatým pravidlem skladování potravin je metoda FIFO (First In, Firtst Out) v překl. první do skladu, první ze skladu.

Oleje

Ideálním způsobem, jak skladovat oleje, jsou uzavíratelné tmavé skleněné anebo porcelánové lahve, které olej chrání od světla, a tedy od možného žluknutí, které bezpečně poznáme ať už podle charakteristické chuti anebo nepříjemného zápachu, což může být způsobeno také přebytkem tepla.

Zatímco olivový olej je dobré skladovat při pokojové teplotě, olej lněný musí být pro zachování dobrých jakostních vlastností v lednici. Je proto nutné číst etiketu a neřídit se obecnými pravidly.

Koření

Obecně při skladování koření je naším cílem zachovat chuť, barvu a aroma. Dbáme tedy v čem, kde a jak dlouho koření skladujeme. Nejvhodnější jsou vzduchotěsné, skleněné, tmavé kořenky či nádobky, které skladujeme v chladu a suchu, což v praxi znamená ne příliš blízko kuchyňské varné desky.

Nenakupujeme koření tzv. do zásoby, ale raději si vždy pořídíme čerstvé, ideálně koření vcelku, které si pak můžeme doma umlít nebo utřít v hmoždíři společně s olejem do pasty.

Čokoláda

Pozor bychom si měli dát také při skladování čokolády, která je velmi citlivá na vstřebávání chutí a pachů. Skladovat bychom ji tedy měli nejlépe odděleně. Rozbalenou čokoládu a výrobky z ní není vhodné dlouhodobě skladovat v chladničce, kde má opět tendenci natahovat typický pach lednice.

Často se nám může stát, že po rozbalení vidíme na tabulce ne příliš estetický šedý povlak tzv. cukrový nebo tukový květ. Nejedná se o kvalitativní vady a čokoláda i nadále zůstává zdravotně nezávadná, i přesto, že na první pohled může připomínat plíseň. Tyto senzorické vady vznikají nesprávnou temperací při výrobě nebo vlivem kolísání teploty při skladování.

Mražené potraviny

Životnost potraviny můžeme prodloužit jejím zamražením, kdy dochází k zastavení růstu mikroorganismu v potravině (ne však k jejich zničení!).

Potraviny takto můžeme bezpečně skladovat zhruba 3 - 12 měsíců od jejich zamrazení, záleží o jakou surovinu se konkrétně jedná. Obecně lze říci, že potraviny s vyšším obsahem vody nebo tuku, nejsou příliš vhodné k tomuto způsobu skladovaní, jelikož se změní jejich konečná struktura a konzistence.

Dobrým tipem je si potravinu označit datem, kdy jsme ji do mrazáku umístili. Jídlo mrazíme spíše po menších porcích / kouscích, čímž zkrátíme dobu zámrazu a zajistíme tím vyšší kvalitu po rozmražení.

Potraviny necháváme rozmrznout pozvolna, ideálně v chladničce, čímž se snažíme zamezit nutričním a senzorickým ztrátám. Musíme být opatrní, jelikož rozmrazený produkt bývá citlivější k mikrobiálním změnám než před zamražením, a proto je vhodné jeho rychlé zpracování. 

Použité zdroje

KADLEC P., MELZOCH K., VOLDŘICH M. a kol. (2012): Přehled tradičních potravinářských výrob, KEY Publishing s.r.o., Ostrava